>

Navrátil: Chci atakovat metu 900 úspěšných odpalů

juh, 19.11. 2017 Extraliga

Být tak všechny jeho odpaly na videu, šlo by o několikahodinový seriál. Logicky už si na všechny nedokáže vzpomenout. Přesto se bude Aleš Navrátil příští rok snažit přidat další. Baseballový veterán a nejlepší Čech v této disciplíně, už se svým týmem Arrows Ostrava započal zimní přípravu na novou sezonu. V té bude chtít letošní vicemistr co nejrychleji zapomenout na finálový nezdar proti Drakům Brno a zadělat na další úspěch. S řečmi o titulu ale na čtyřiačtyřicetiletou legendu českého baseballu nechoďte. „Půjdeme krok po kroku. Cíl nechci vytyčovat, nemusí se pak splnit,“ drží se Navrátil při zemi.

V říjnu jste oslavil 44. narozeniny. Napadlo by vás v začátcích kariéry, že v tak pokročilém sportovním věku, budete hrát stále na nejvyšší úrovni?

Když jsem byl mladší, vůbec jsem nepřemýšlel, kdy nebo jak skončím. Nechával jsem svůj odchod ve hvězdách. Zatím se mi ale vyhýbají zranění a každodenní kontakt se spoluhráči mě zdaleka neomrzel. Baseball mě nadále baví a mohu mu dávat všechno. Mám radost, že jsem stále jeho součástí.

Další česká legenda Pavel Budský nedávno prohlásila, že plánuje odehrát minimálně ještě jednu sezonu. Na kolik ročníků se cítíte vy?

Hodně bude záležet na mém zdraví. Mohou také dorůst mladí hráči a vykopnout mě. Dokud ale budu lepší nebo alespoň stejně dobrý jako oni, nehodlám končit.

A jak vaši kariéru vnímají doma? V Česku je přeci jen baseball stále spíše koníčkem…

Jsem single, v tom problém nemám. Přítelkyně se s tím vždy nějak vyrovnaly. Některé to vydržely, jiné ne. Podpora z rodiny jako takové ale byla veliká.

V čem se změnil český baseball od dob vašich začátků?

Stal se více profesionálním. Jezdí se na zimní přípravy, k dispozici máme daleko více informací. Dříve se dali získat jen z toho, co jste viděl na vlastní oči. Když přijeli Američani s novými poznatky a novinkami, různě jsme si je tu předávali. Nyní jednotlivci i reprezentace vyjíždějí na kempy do zahraničí, někteří kluci mají v cizině podepsané i smlouvy. Jsou na úplně jiné úrovni.

Velkou část kariéry jste spojil s Ostravou, okusil jste ale i podstatně exotičtější angažmá. Vyprávějte…

Asi narážíte na jihoafrickou zkušenost. Kluci z Česka tam hráli pohár. Domluvili jsme se, že je navštívím a rovnou jsem si s nimi zahrál zápasy. V letech 2000-2003 jsem také působil v Golden Kids Brno. A předloňský rok strávil v Olomouci.

Jedno období vás lákali i Draci Brno. Proč jste neodešel do neúspěšnějšího českého klubu?

Bylo to už hrozně dávno. Tipuji rok 1995, kdy jsem se vrátil ze států. Vyptávali se a předložili nabídku. V Ostravě jsem ale chtěl hrát dál, navíc jsem tu měl práci, proto jsem odmítnul

S letošním ročníkem v Ostravě asi panuje spokojenost?

Ukázalo se, že jsme nastavili dobrý směr. Zapojilo se hodně mladých, kteří vybojovali třetí místo rok předtím. Tým byl doplněn zahraničními posilami, které se ukázaly jako velký přínos, zejména jejich přístup byl ukázkový. Sezona nás bavila, bojovali jsme. Zkrátka jsme jí chytili za správný konec.

Ve finále jste pak byli naprosto rovnocenným soupeřem Draků. Co rozhodlo o jejich vítězství?

Jen maličkosti. Žádný z týmů neměl v zápasech převahu, většinou rozhodovala až devátá směna. Brnu pomohlo trochu štěstí a zkušenosti. Nedali jsme jim ale nic zadarmo, série byla vyrovnaná.

Příští rok by mohla přijít odveta. Co říkáte?

Chceme hlavně pokračovat se vším, co jsme letos nastavili. Zimní příprava je již v plném proudu, Nechci slibovat, že získáme titul, zvítězit chtějí všichni. Půjdeme krok za krokem, nejdřív musíme postoupit do play-off. V něm vybojovat finále a dokráčet třeba až k titulu. Cíle nechci vytyčovat, protože se může stát něco neočekávaného a nesplní se.

Pomalu si zvykáte na zaplněné tribuny, pro fanoušky pořádáte nejrůznější akce. Zažívá Ostrava baseballový boom?

Vedení nastolilo určitou cestu, pokoušíme se nalákat diváky na stadion. Spolupracujeme i s městem, snažíme se je něčím překvapit. V průběhu roku jsme pořádali den armády nebo zápas legend. Troufám si říct, že jsme to vzali za správný konec. Snad se lidé pomalu naučí nechodit jen na doprovodný program, ale hlavně podpořit naše mužstvo.

V česku jste absolutním rekordmanem v počtu odpalů, v roce 2015 jste trefil míček s pořadovým číslem 800. Co pro vás rekord znamená?

V současné době jich je 865, i s play-off se čísla vyšplhala přibližně na 950 odpalů. Kterýkoli zápas se snažím odehrát co nejlépe, snažím se, aby jejich počet i nadále rostl. Každý hráč má statistiku, kterou sleduje. Když se mi bude letos dařit, chtěl bych atakovat metu 900 trefených míčků.

Dokážete říct, který byl nejdůležitější?

Těžko. Vybavuji si můj první homerun v Praze, nezapomenu ani na 50. z předloňského roku. V mysli mi utkvěly také odpaly v dresu Golden Kids proti mým Arrows.

Při svých zápasech se musíte vyrovnat s úlohou hrajícího trenéra. Jak těžká je?

Mám výhodu, že jsem starší a tím je ze mě cítit jakýsi přirozený respekt. Kluci mě spíše poslechnou a myšlenku, kterou jim tlumočím, vezmou snáze za svou. Spoluhráčům se už také daří dostávat do reprezentace, postupně se tak z mého vedení stává diskuze. Rád si poslechnu novinky, se kterými přijdou, a snažím se je aplikovat na celý tým.

 

Starší články