Čtyři finálové účasti v řadě, v sezoně 2015 dokonce extraligový titul. Kotlářka se namlsala úspěchem a jejího nového trenéra Michala Müllera tak nečekalo nic jednoduchého. Čas na rozkoukání prakticky žádný, řada hráčů navíc odešla zkusit štěstí do zámoří, další dávali před baseballem přednost jiným závazkům. Po trápení v základní části, velké jízdě v první polovině nadstavby a smutném konci proti Ostravě, dovedl pražský celek k třetímu místu. Pro vedení neúspěch, pro mladého kouče ale vítané poučení před dalším ročníkem. „Musíme zapracovat na mentalitě. Nesmí na nás padnout sklíčenost z odchodu opor,“ uvědomuje si Müller.
Co říkáte na bronzovou medaili?
Z pohledu klubu se o úspěch rozhodně nejednalo, vždyť Kotlářka byla v posledních čtyřech letech vždy ve finále. V průběhu ročníku jsme se ale museli vypořádat s řadou věcí a na lepší, než bronzovou příčku, jsme dosáhnout nemohli. Fanoušci asi očekávali víc, ale v rámci možností jsme udělali všechno.
Opravdu? Dlouhodobou část jste zakončili se zápornou bilancí…
Zkrátka nám úplně vypadl útok, nepálili jsme. S nadhazovači problém nebyl, naopak ti odváděli skvělou práci a dali nám v každém utkání šanci zvítězit. Když ale uděláte pouze dva doběhy během zápasu, tak si moc šancí na vítězství nedáváte. V základní části jsme prohráli deset zápasů, ve kterých jsme udělali dva nebo méně doběhů.
Základní sestava vašeho týmu se hodně protáčela. Proč?
Neřekl bych, že by se nějak hodně protáčela. Ne vždy byli všichni k dispozici, protože ze studentů se stali pracující se závazky. A pokud se obměňovala, tak na pár pozicích, protože kádr byl poměrně široký a vyrovnaný. V základní části nechcete nikoho nechat sedět na lavičce. Nejvíc se asi protáčelo pořadí pálkařů. Hledal jsem ty správné hráče do pálkařského pořadí, kteří by na sebe vzali tu zodpovědnost a plnili svou roli. Příležitost tak dostávali členové kádru, kteří chodili na tréninky a v kterých jsem viděl potenciál. Na hřiště se tak dostal Ondřej Blažka, který takový prostor v minulosti ještě nedostal. Jsem přesvědčen, že od něj uvidíme v nadcházející sezóně další výkonnostní vzestup.
A přišla vítězství. Ovládli jste úvodních osm duelů nadstavbové části…
Měli jsem kompletní tým, kromě našeho elitního nadhazovače. Ale přišlo těžké vítězství proti Hrochům a všechno si sedlo. V kabině byla cítit pohoda a euforie, kluci si uvědomili, že mohou vyhrávat. Týmová chemie prostě byla taková, jaká má být. Následovala však měsíční pauza, kdy nám odjeli tři hráči ze základní sestavy do USA. Bylo těžké a spíš nemožné je nahradit. Najednou z perfektně fungujícího strojku vyndáte tři kolečka a snažíte se tam napasovat nějaká jiná, či ten strojek celý předělat tak, aby nějak fungoval, a to se nám nepodařilo. Kolikrát jsme nezvládli koncovku utkání, byť jsme už soupeře měli na lopatě.
Byla přesto šance se do pátého finále v řadě podívat?
Padli jsme na třetí místo, naší poslední šancí bylo dvakrát porazit Ostravu. Arrows ale zahráli skvěle, prosadili se proti našemu nejlepšímu nadhazovači a naopak nás ten jejich prakticky vymazal. Za svou nastolenou cestu, během které spoléhali na mladé hráče, si finálový boj zasloužili.
Lze z vaší pozice zabránit tomu, aby se vám mužstvo opět rozpadlo?
Na to já nemám žádný vliv. Musím se snažit, aby zbylí členové kádru hráli v maximálním souladu a odchody na ně měli co nejmenší vliv. Situace z loňské sezony se ale bude pravděpodobně opakovat. Hráči působící v zahraničí se vrátí na začátku června, a pokud se tam rozhodnou pokračovat, v polovině srpna zase odjedou.
Na soupisce jste měl také tři cizince. Využijete je znovu, nebo raději dáte přednost mladým?
Pokud pomůžou celkovému zkvalitnění kádru a rozvoji ostatních, určitě je dobře je tu mít. Podle mých informací by se měli vrátit stejné tváře jako loni, uvidíme, jestli se objeví někdo nový. Scott Mulhearn by se navíc měl stát mým asistentem. Já díky tomu budu mít na tréninku čas se věnovat individuálně jednotlivým hráčům.
Jak citelná byla absence pálkaře Jakuba Sládka, kterého stále trápí zranění?
Měl problémy s kotníkem, ale pokud budu hodně upřímný, jeho výkonnost šla poslední tři roky dolů. Nebylo to jen o zranění, nenašel v sobě dostatek motivace, aby naplno zapnul. Narodilo se mu dítě, takže skloubit rodinné povinnosti a starost i o někoho jiného než sám o sebe není v mladém věku nic jednoduchého. Vůbec nevím, jestli se příští rok objeví, ještě jsem s ním nemluvil. Pokud ano musí si vybojovat místo do sestavy. Potenciál určitě v sobě má. Bude na něm, jestli ho dokáže ze sebe vydolovat a prodat.
Plánujete nějaké novinky do zimní přípravy?
Příjemnou změnou bude, že s týmem budu od začátku zimní přípravy. Také pro mě bylo důležité poznat hráče blíže, poznat jejich mentalitu, co od nich člověk může očekávat, naopak na čem může zapracovat a kam až může zajít. Před letošní sezonou jsme se dohodli s vedením Kotlářky na mé působnosti až v únoru. Chceme hodně zapracovat na pálce a na naší mentalitě. Právě hlava je v baseballu klíčová. Nesmí nás rozhodit
Podaří-li se psychika vyladit, aby mohla Kotlářka opět pomýšlet na titul?
Uvidíme, jak se bude dařit ostatním týmům. Klíčová bude už zimní příprava, ze které by pár hráčů mohlo vystřelit k velké formě a k nim se přidat i ostatní. To je můj trenérský úkol – namíchat chemii mužstva tak, aby se co nejvíce vezlo na vlně euforie. Mým snem bude vždycky vyhrát ligu. Jsem soudný, ale věřím, že na zlato může dosáhnout třeba i ne úplně nejlepší tým, ale ten, co se nikdy nevzdává.
Kromě klubových povinností, trénujete i nadále reprezentaci. Jak stíháte vykonávat obě funkce?
Je to náročné, ale ve chvíli, kdy je reprezentační akce, je přestávka i v lize. I přes zimu bude pár tréninků národního týmu, na deset dní přijede hlavní trenér Mike Griffin. Působení na obou lavičkách se dá skloubit, samozřejmě to ale není nic jednoduchého. Ještě když člověk chodí do práce.
